Recenze: Jan Lípa - Učení Fráni Drtikola – Od čakramů k nemyšlení

 

Jan Lípa - Učení Fráni Drtikola – Od čakramů k nemyšlení

Recenze Michala Štěpánka

Autorem knihy "Učení Fráni Drtikola – Od čakramů k nemyšlení" je Jan Lípa (1975), nejmladší žák Evžena Štekla, který byl přímým žákem Františka Drtikola. Autor v ní přibližuje duchovní cestu Patriarchy českého buddhismu a Velkého Arahata - Fráni Drtikola na základě své realizace této cesty.

Kniha, která vyšla v nakladatelství Svět s úvodním slovem předního českého znalce buddhismu PhDr. Jiřího Holby, PhD. - a s předmluvou dalšího žáka Evžena Štekla - Pavla Šolce, zaujme vedle obsahu také svou grafickou stránkou od Radany Lencové, (autorky comenia scriptu) či autorovou originální záložkou s vyobrazením čakramů spolu s návodem na jejich cvičení.

V celkem pěti kapitolách je zde z nejrůznějších úhlů pohledu představena celá duchovní praxe Učení Fráni Drtikola. Tu a tam zde zaznívá i živý dialog mezi žákem a Mistrem, jak jej během společných promluv zaznamenal sám autor, jenž tyto rozmluvy a rady na základě svých vlastních zkušeností dále rozvádí a osvětluje. Naprostými novinkami v textech o Františku Drtikolovi je autorovo zdůraznění ženského principu, které je patrné již při prvním otevření knihy, nebo momenty, kdy autor zcela otevřeně promlouvá o tzv. magických silách a možnostech jejich získání touto duchovní praxí. Však láska a oddanost k Pravdě je onou magickou silou, která nás jistě přivede k Poznání nejvyššímu.

Lípa bezprostředně navazuje na knihu Evžena Štekla Síla Moudrosti (1992 a 1994). Podobně jako ona živě zachycuje Drtikolův duchovní odkaz a nabízí pronikavý vhled do duchovní tématiky buddhismu s důrazem na cvičení čakramů (ano, to samé cvičení, které dostal od svého učitele Marpy proslulý jogín Milarepa), bdění a praxi nemyšlení, zároveň přibližuje prostými slovy nejhlubší otázky duchovního uskutečnění, a předkládá především to nejdůležitější, podrobný návod „jak na to“. Tudíž při zdánlivě krátkém rozsahu (112 stran) a malém formátu, je tato kniha určena pro dlouhodobé studium a stává se výzvou pro pilnou práci na sobě samém. Bude tedy více než dobrým rádcem při duchovním hledání a nacházení, který může být kdykoliv při ruce či kapse.  

Dle mého názoru je pak jistě vrcholem knihy kapitola o praxi Nemyšlení, k níž se dostáváme, jak už název napovídá, právě od cvičení čakramů. Praxe Nemyšlení je v podstatě vrcholem nejen Drtikolovy nauky, ale každé duchovní realizace. V dodatku knihy nalezneme rovněž životopis Evžena Štekla či poprvé zveřejněné Drtikolovy výňatky Ramačárakovy z jeho  Vědy o dechu.

Články či kapitoly jsem mnohokráte četl před uspořádáním a rozvedením do této knihy, a tak jako dlouhodobý praktikující Učení FD mohu ocenit i z časového hlediska jejich přínos pro duchovní pokrok. Lípa upozorňuje, že i běžný člověk v západním světě může dosáhnout duchovního cíle (tím spíše, že tento Cíl je tu stále), že k tomu není třeba žádných speciálních podmínek či prostředí, ba ony podmínky, které každý jednotlivý člověk má, jsou právě těmi nejlepšími pro jeho duchovní pokrok - avšak bez práce to nepůjde. Slovy Fráni Drtikola je k tomu zapotřebí velká trpělivost, velká vytrvalost a velká odvaha!

Četba této knihy se může stát pozornému čtenáři meditací samotnou, čímž může rozzářit to, co se skrývá za slovy. Můžu směle prohlásit, že by tato kniha neměla chybět v knihovně každého poctivého duchovního poutníka.

 

František Drtikol je u nás i ve světě známý zejména pro své fotografické umění. Byl hlavním představitelem stylu Art Deco a umělcem, který jedinečným způsobem užíval světlo v umělecké fotografii, především v aktu. Jedinečným způsobem ovšem přizpůsobil i buddhistické učení západnímu člověku a jeho smýšlení, a to již široké veřejnosti není tolik známo. Mimochodem Egon Bondy, jeden z řady návštěvníků Drtikola, kterými byli mimo jiné na příklad Bedřich Hejhal, Pierre de Lasenic, Jára Kočí, František Bardon, Květoslav Minařík, manželé Tomášovi a další, jej prohlásil za patriarchu českého buddhismu. Drtikolův žák Evžen Štekl o tom napsal v knize Síla Moudrosti, která je interpretací Drtikolova učení, že ten, kdo jej znal, stál Drtikol-člověk výše, nežli Drtikol-umělec. Tím je míněna především jeho duchovní velikost, s níž dokázal předat nejhlubší duchovní pravdy. A v tomto poslání pokračuje v linii Učení Fráni Drtikola právě Jan Lípa.