Jan Lípa - Učení Fráni Drtikola – Od čakramů k nemyšlení
Recenze Michala Štěpánka
Autorem knihy "Učení Fráni Drtikola – Od čakramů k nemyšlení" je Jan Lípa (1975), nejmladší žák Evžena Štekla, který byl přímým žákem Františka Drtikola. Autor v ní přibližuje duchovní cestu Patriarchy českého buddhismu a Velkého Arahata - Fráni Drtikola na základě své realizace této cesty.
Kniha, která vyšla v nakladatelství Svět s úvodním slovem předního českého znalce buddhismu PhDr. Jiřího Holby, PhD. - a s předmluvou dalšího žáka Evžena Štekla - Pavla Šolce, zaujme vedle obsahu také svou grafickou stránkou od Radany Lencové, (autorky comenia scriptu) či autorovou originální záložkou s vyobrazením čakramů spolu s návodem na jejich cvičení.
V celkem pěti kapitolách je zde z nejrůznějších úhlů pohledu představena celá duchovní praxe Učení Fráni Drtikola. Tu a tam zde zaznívá i živý dialog mezi žákem a Mistrem, jak jej během společných promluv zaznamenal sám autor, jenž tyto rozmluvy a rady na základě svých vlastních zkušeností dále rozvádí a osvětluje. Naprostými novinkami v textech o Františku Drtikolovi je autorovo zdůraznění ženského principu, které je patrné již při prvním otevření knihy, nebo momenty, kdy autor zcela otevřeně promlouvá o tzv. magických silách a možnostech jejich získání touto duchovní praxí. Však láska a oddanost k Pravdě je onou magickou silou, která nás jistě přivede k Poznání nejvyššímu.
Lípa bezprostředně navazuje na knihu Evžena Štekla Síla Moudrosti (1992 a 1994). Podobně jako ona živě zachycuje Drtikolův duchovní odkaz a nabízí pronikavý vhled do duchovní tématiky buddhismu s důrazem na cvičení čakramů (ano, to samé cvičení, které dostal od svého učitele Marpy proslulý jogín Milarepa), bdění a praxi nemyšlení, zároveň přibližuje prostými slovy nejhlubší otázky duchovního uskutečnění, a předkládá především to nejdůležitější, podrobný návod „jak na to“. Tudíž při zdánlivě krátkém rozsahu (112 stran) a malém formátu, je tato kniha určena pro dlouhodobé studium a stává se výzvou pro pilnou práci na sobě samém. Bude tedy více než dobrým rádcem při duchovním hledání a nacházení, který může být kdykoliv při ruce či kapse.
Lípa bezprostředně navazuje na knihu Evžena Štekla Síla Moudrosti (1992 a 1994). Podobně jako ona živě zachycuje Drtikolův duchovní odkaz a nabízí pronikavý vhled do duchovní tématiky buddhismu s důrazem na cvičení čakramů (ano, to samé cvičení, které dostal od svého učitele Marpy proslulý jogín Milarepa), bdění a praxi nemyšlení, zároveň přibližuje prostými slovy nejhlubší otázky duchovního uskutečnění, a předkládá především to nejdůležitější, podrobný návod „jak na to“. Tudíž při zdánlivě krátkém rozsahu (112 stran) a malém formátu, je tato kniha určena pro dlouhodobé studium a stává se výzvou pro pilnou práci na sobě samém. Bude tedy více než dobrým rádcem při duchovním hledání a nacházení, který může být kdykoliv při ruce či kapse.
Dle mého názoru je pak jistě vrcholem knihy kapitola o praxi Nemyšlení, k níž se dostáváme, jak už název napovídá, právě od cvičení čakramů. Praxe Nemyšlení je v podstatě vrcholem nejen Drtikolovy nauky, ale každé duchovní realizace. V dodatku knihy nalezneme rovněž životopis Evžena Štekla či poprvé zveřejněné Drtikolovy výňatky Ramačárakovy z jeho Vědy o dechu.
Články či kapitoly jsem mnohokráte četl před uspořádáním a rozvedením do této knihy, a tak jako dlouhodobý praktikující Učení FD mohu ocenit i z časového hlediska jejich přínos pro duchovní pokrok. Lípa upozorňuje, že i běžný člověk v západním světě může dosáhnout duchovního cíle (tím spíše, že tento Cíl je tu stále), že k tomu není třeba žádných speciálních podmínek či prostředí, ba ony podmínky, které každý jednotlivý člověk má, jsou právě těmi nejlepšími pro jeho duchovní pokrok - avšak bez práce to nepůjde. Slovy Fráni Drtikola je k tomu zapotřebí velká trpělivost, velká vytrvalost a velká odvaha!
Četba této knihy se může stát pozornému čtenáři meditací samotnou, čímž může rozzářit to, co se skrývá za slovy. Můžu směle prohlásit, že by tato kniha neměla chybět v knihovně každého poctivého duchovního poutníka.
Četba této knihy se může stát pozornému čtenáři meditací samotnou, čímž může rozzářit to, co se skrývá za slovy. Můžu směle prohlásit, že by tato kniha neměla chybět v knihovně každého poctivého duchovního poutníka.
František Drtikol je u nás i ve světě známý zejména pro své fotografické umění. Byl hlavním představitelem stylu Art Deco a umělcem, který jedinečným způsobem užíval světlo v umělecké fotografii, především v aktu. Jedinečným způsobem ovšem přizpůsobil i buddhistické učení západnímu člověku a jeho smýšlení, a to již široké veřejnosti není tolik známo. Mimochodem Egon Bondy, jeden z řady návštěvníků Drtikola, kterými byli mimo jiné na příklad Bedřich Hejhal, Pierre de Lasenic, Jára Kočí, František Bardon, Květoslav Minařík, manželé Tomášovi a další, jej prohlásil za patriarchu českého buddhismu. Drtikolův žák Evžen Štekl o tom napsal v knize Síla Moudrosti, která je interpretací Drtikolova učení, že ten, kdo jej znal, stál Drtikol-člověk výše, nežli Drtikol-umělec. Tím je míněna především jeho duchovní velikost, s níž dokázal předat nejhlubší duchovní pravdy. A v tomto poslání pokračuje v linii Učení Fráni Drtikola právě Jan Lípa.
Žádné komentáře:
Okomentovat